Sice 1. října, ale letní počasí, prostě parádní den. Odjezd naplánován po poledni. Po již klasických peripetiích při odjezdu sedáme cca v půl třetí do auta a frčíme směr Praha. Bez nějakých komlikací nacházíme správný domek v Úvalech a už nás běží přivítat Emička. Ta teda vyrostla co jsme se viděli naposled někdy před třemi měsíci v Motole. Matyáš si protahuje popolední spánek v kočáru, tak se snažíme šeptat, ale za chvíli se i on hlásí o pozornost. No a jestli Emička vyrostla tak Matyáš je dlouhán neskutečnej. Prostě basketbalista od narození. :-)
Než jsme si stačili dát skleničku vínka, Daneček se už rozkoukal a už tam všechno zkoumá, kde co je. Na podlaze to za chvíli vypadá jak přejímka zboží v hračkářství. Pro Danečka všechno nový je zajímavý, takže byl ve svém živlu. S Emičkou se taky celkem rychle zkamarádili. Daneček teda reagoval trochu nesměle, ale nemůžete se mu divit - s ženskejma a vůbec s cizíma miminkama nemá zkušenosti. Dravec Emička, co se musí s bráchou poprat o svůj prostor, s výhodou domácího prostředí, měla jasně navrch. :-)
Zkoušeli jsme zas na Danečka i fintu s jídlem, ale je zatím neoblomnej a na lžičku neotevřel pusu ani tetě, ani když viděl, jak se Emička s Matyáškem cpou. Ani fígl s miskou mezi hračkama nezabral a Daneček jen misku zkušeně vysypal a zakousnul se do misky a obsah ho vůbec nezajímal. Zato perfektně prozkoumal celej pokoj, všechny hračky a taky všechno na terase.
Bylo to příjemně strávené odpoledne. Píšovi díky, máte to tam krásný. Snad si to někdy brzo zase zopáknem.